středa 30. května 2007

Dějiny Rajské Situace

Všechno to začalo jednoho večera začátkem roku 2002. Postával jsem s Jásirem v kotelně, jak jsme měli tenkrát ve zvyku a tlachali jsme o všem možném. Mimo jiné jsem nadhodil formulaci mé tehdejší profesorky z dějin výtvarné kultury, která nám pár dní předtím sugestivně popisovala jakýsi obraz. Ten znázorňoval Adama v rajské zahradě v momentě, kdy mu Bůh předvádí své další produkty. "... tady stojí Adam a Bůh mu předává veškeré tvorstvo... je to taková rajská situace..." Tohle bylo u ní celkem normální, ale ta neotřelá formulace mi utkvěla v paměti (musím přiznat, že to je jediná věc, kterou si z toho předmětu pamatuju). Nějak se nám to zalíbilo a hned na místě vznikl nápad vytvořit internetovou komunitu s kulturním zaměřením, kde jednotliví členové budou moci prezentovat svoje díla a zvát další členy, takže každý zůčastněný bude osobně znát aspoň jednoho z ostatních. Kromě toho jsme vymysleli logo. Tuším, že to byl Jásirův nápad. Božský trojůhelník, v něm místo oka rajče a kolem záře. Jásir navrhoval zelenou. V zápětí jsem se vrhl na pastelky a vyrobil první verzi. Byla malá a bylo hned jasné, že asi nepůjde moc použít (později sloužila jako pozadí stránek). Sice jsem nemaloval barvami od základní školy a ani tenkrát mi to moc nešlo, přesto jsem se rozhodl zpracovat logo sám. Pustil jsem se do toho s vervou a za pár dní byl papír pokrytý silnou vrstvou tempery od neustálých oprav. Na zelenou záři jsem si netroufl a přiklonil jsem se raději ke konvenční modré a technicky to taky místy skřípalo, nicméně výsledek byl vcelku uspokojivý a tak jsem ho ve škole naskenoval a zplodil kostru stránek. Taky jsem rozeslal pozvánky několika svým známým a čekal co z toho vypadne.

Krátce po spuštění situace mě kontaktoval Phomeen s tím, že je mu to blbý, ale zcela paralelně zakládá něco podobného. Tak to chodí. Nicméně jsem tím přišel o plodného autora, ve kterého jsem vkládal nemalé naděje.
Za krátko se přihlásilo prvních pár lidí, což mě naplnilo optimismem. To jsem ještě netušil, že další už nepřijdou. Také příspěvků bylo poskrovnu a valná většina byla ode mě. Potom přišlo období stagnace (asi po dvou měsících), což jsem se pokusil vyřešit výměnou vedení. Novým webmasterem se stal uhli496, a nutno dodat, že zoufalou situaci to nijak nevyřešilo. Další aktualizace přišly až koncem roku. Poněkud mě blokovalo, že jsem neměl skener a o digitálech se nám tenkrát ani nesnilo, takže prodleva před zveřejněním jakéhokoliv obrazového materiálu byla taková, že k němu někdy už vůbec nedošlo.

U příležitosti data 3.3.03 jsem mírně upravil vzhled stránek. To se projevilo především odstraněním pozadí, za které už mi nadával úplně každý. Prý to vypadalo jako gumový ubrus.

15.6.03 převzal násilím (jsa rovněž pln ideálů) správu stránek Lee Mellon. Následovalo období pravidelných aktualizací, kdy předělal zatuchlou rubriku historie na dynamicky se rozvíjející, adostránkami inspirované noviny. Já v té době psal spíš na jidashovi listy, což byla příloha adostran a na situaci jsem dal jen sem tam něco. Mimo jiné to byl jeden hack úvodní stránky Situace, v rámci kterého se změnila v černo zelenou. V té době mě fascinoval vzhled starých zelenočerných monitorů. O tom koneckonců vypovídá i obrázek, který jsem někdy v září nahrál do galerie.

Když už jsme u těch hacků, nemůžu nezmínit fakt, že začátkem října 03 Lee Mellona unesli mimozemšťani a rs se změnila k nepoznání.

kromě těchto ústřelků fungovala RS dál normálně. Stojí za to si pročíst staré noviny. Po čtyřech měsících správcování, plnění novin a anahy naverbovat další přispěvatele Lee Mellon odkryl svou pravou idntitu a přemístil definitivně své aktivity na pólonoviny. Tím skončilo jedno z bouřlivějších období v jinak poklidném životě projektu.

Postupem času se změnilo také menu. Vypadla z něj položka členové, protože bylo depresívní jak do ní nic nepřibývá, a zahrada, protože v ní nikdy nic nebylo. Zůstala knihovna přestože v ní taky nic nebylo, ale nevzdával jsem se naděje a taky přibyl guestbook. Průběžně jsem také vymýšlel úplně nový design. Měl jsem představu že bude vypadat jako list novin a bude mít retro šmrnc archivních timesů nebo tak. Kvůli technické náročnosti však zůstalo pouze u prvního návrhu vzhledu (ke všemu dost nevzhledného).

To už jsme pomalu v roce 2004, v jehož první polovině se do věci vložila Booly a s grafomanií, jakou jsme vždycky potřebovali začala atakovat guestbook. Ten se tak stal nejživější součástí stránek. Bohužel do archivu přispěla jen zlomkem své tvorby a z guestbooku se žádné texty nezachovaly.

Přelomil se další rok a všechno krachovalo. Pól přestal psát pólonoviny, ADA adostránky a vůbec. jen Situace se pořád klepala, protože jsem nikdy nebyl tak radikální jako mí kolegové, abych uznal, že to nikam nevede a definitivně ji pohřbil. Co bylo zveřejněno tedy zůstává v nezměněno. Jinak jsem si v té době většinou jen stěžoval, že nemám čas.

Podobně to šlo i v roce 2006 během kterého přibylo do novin jen šest (slovy: 6) článků. Na konci roku jsem nahrál na stránky PFku a ještě netušil, že je to poslední příspěvek na starou RS. Po novém roce se totiž pól vrátil k myšlence, kterou už nějakou dobu pěstoval, a to, že stránky by potřebovaly nějaký editační systém, aby se na ně dalo přispívat bez zdlouhavého překopávání zdrojového kódu. Vyzkoušel postupně několik variant a nakonec se přiklonil ke službe blogger.com. Registrace uživatelů je jednoduchá a přispívání by zvládl i cvičený teriér - prostě veliký skok kupředu. Další potyčky se týkaly už v podstatě jen designové stránky věci. Vyzkošeli jsme několik variant, během kterých jsme se vrátili k idei gumového ubrusu a já splodil takový kýč, že to bylo i na Rajskou Situaci příliš. Posléze jsme vybrali vhodnější template a chvíli experimentovali s barvami. Nakonec jsme se rozhodli přejít od dosavadního modrého ladění stránek k zelené. Kdo četl pozorně začátek článku nyní chápe, že to byl vlastně návrat k prapůvodním kořenům. Kromě toho jsem podle pólova návrhu aby to bylo víc kůl vyrobil nové logo. A to je vlastně úplně všechno. Grafiku jsem nahrál na web toto pondělí a teď už nás nečeká nic než budoucnost.

Žádné komentáře: